Jednou ma webu zahlídnul, že se ve Víru pořádá Welká Wodácká Pouť. Sbalil jsem děti a jeli jsme se na to podívat. Dívat jsem se ovšem nevydržel, to prostě nejde jen tak stát u vody. I když jsme neměli vůbec nic na převlečení, půjčili jsme si jakousi loď, pádla, neoprén a vestu, náš devítiletý Matěj zasedl na háčku (ovšem tak malé vybavení nebylo po ruce, takže vypadal značně legračně) a rovnou jsme se přihlásili na pobyt ve válci. A ta jakási loď, tak to byla poprvé v mém životě nafukovačka.

První pocit byl asi jako když přesednete z osobáku do buldozeru. V prvé řadě to prostě nejede. Dřel jsem se s vyplazeným jazykem a vytřeštěnýma očima, ale ani jedno z toho nepomáhalo. Loď si prostě jaksi kamsi jede a vše se odehrává někde pod ní. V tom válci ve Víru jsem jezdíval jen na placatém singlu (TGT, pro pamětníky), takže jsem byl tak zapadlý, že jsem ani z válce neviděl ven. Zato na gumáku voda hučí kdesi dole a ani moc nezáleží na tom, co my tam nahoře děláme. Když jsem se naštval a zabral opravdu pořádně, tak loď zůstala zcela nerušeně na místě, ale já jsem vystřelil směrem k háčkovi. Chvilku jsem se tam rovnal a snažil se natlačit dozadu, v tu chvíli nebyl náš náklon zrovna předpisový, to u normální lodi válec trestá okamžitě a nekompromisně. Nafukovačku zalila voda a k mému údivu zase jaksi vytekla, po přistání jsem zjistil, že vzadu je taková automatická vylévací díra. Zatímco přihlížející jásali, jak dlouho ve válci vydržíme, já bych jásal, kdybychom se uměli dostat ven. Nakonec jsem pochopil, že i tato zdánlivě nehmotná loď vznášející se téměř nad hladinou má jistou setrvačnost, takže při couvnutí a rozjetí se válcem z něj vyjede.

Co z toho plyne? Vodáci chtějí adrenalin, stále těžší řeky. Přitom ale používají lodě, které je o všechno to vzrůšo připravují. No, tak to prostě nechápu. Horské stezky taky nesjíždíme na buldozeru, i když by to bylo bezpečnější, než horské kolo.

Plastová Vydra, to je trochu něco jiného. Prostě rekreační plavidlo, které dost vydrží a pokud se snažíme, tak jede slušně dopředu, dozadu, na stranu nebo pod vodu, ale jede. Na dovolenou jistě ideální volba.

P.S. To co jsem napsal, se netýká plastových kajaků, na které přesedlali vodáci co se necítí být ani turisty ani kanálovými závodníky. Ti si vody přes hlavu užijí víc než dost. To už platilo dávno: Kajakáři, to jsou ti, co si pořád cákají na hlavu.