Odchod z Tesly a přestup do VSK Rájec
Na podzim roku 2011 jsem přihlásil Matěje a pak i sebe do Tesly Brno. Byla v tom i trocha nostalgie, na "Louce", jak jsme loděnici Tesly a přilehlému pozemku u volejovité řeky říkali, jsem trávil téměř před třiceti lety desítky hodin měsíčně a někdy i týdně. Když nastalo jaro, na rande jsem nechodil do parku nebo do kina, ale na loděnici Tesly, dívku přinutil vtěsnat se do slalomové lodi a frčeli jsme po Svratce. Něžná slova do ouška jsem šeptal v romanticky zasmrádlém prostředí brněnského veletoku, popravdě, spíše řval povely - přitáhni, zaber... Kde jsou ty časy.
Tak když jsme začali po letech závodit, přihlásili jsme se zase do Tesly, ale v loděnici jsme za tuto novodobou etapu vůbec nebyli. Jen při občasném průjezdu s dětmi kolem loděnice (po vodě) jsem vylezl z lodi, postál za zamčenou bránou, porozhlédnul se po mohutných stromech okolo a zavzpomínal na velmi významnou součást svého mládí, i když bohužel krátkou. Nostalgii nahrává i to, že na těch stromech už nevisí branky a nikdo zde netrénuje. Ani my. Jezdit autem na klidnou vodu bez branek nemělo pro trénink smysl, když jsme měli totéž pár metrů od domu.
Zcela nezávislé a samostatné ježdění po závodech nám zpočátku vyhovovalo. Moc jsem neřešil, kdo všechno a jak oddíl řídí, já jsem na tom neměl a ani nechtěl mít podíl a vedení se ani nezajímalo o činnost našich dětí. Každoročně jsme platili příspěvky a za závodní výsledky našich dětí oddíl dostal nějaké peníze, na jakoukoliv podporu jejich výcviku nebo závodění z toho nebyla použita ani koruna. Po třech letech jsem začal uvažovat o tom, že se dáme nějak dohromady s různými slalomáři, kteří se v Brně pohybují a nejsou v KK Brno, nabereme děti z vodáckého kroužku a z Tesly uděláme rozvíjející se brněnský oddíl.
Na podzim 2013 jsme byli pozváni na to, abychom prezentovali oddíl kanoistiky na 30. výročí areálu Tesly. Děti předváděly dost dlouho eskymácké obraty. Po skončení jsem se sešel s vedením kanoistického oddílu s tím, že když jsme schopní Teslu reprezentovat v případě takovýchto událostí i na závodech a když chceme oddíl rozšířit, potřebovali bychom také základní přístup ke komunikaci s okolím. Chtěl jsem tři věci, povolení udělat oddílu webové stránky, dostávat informace ze svazu ČSK DV a podporu oddílu v úsilí o postavení vodáckého kanálu v Brně. Dopadlo to pro mě nečekaným výsledkem. Informace ze svazu mi budou podle uvážení přeposílány, kanoistika Tesly nemá zájem o nábor dětí, webové stránky jsou zbytečnost a kanál nikoho nezajímá. Tak jsem nedostal informaci o konání mimořádné konference ČSK DV, které jsem se kvůli některým aktivitám potřeboval zúčastnit. O tom, že by někdo za oddíl jel na oslavy 100. výročí nebo že by tam dokonce poslali mně už byla úplná utopie, naštěstí mě tam díky Jirkovi Šťastnému z Racka pozvali turisté. Dal jsem tedy na stanovisko vedení oddílu kanoistiky, že chce zůstat oddílem s individuálním ježděním na závody a že si mám najít jiný oddíl.
Strávil jsem dva měsíce hledáním možností, jak obnovit nějterý z brněnských oddílů. Navštívil jsem vedoucí Centra sportovních aktivit při VUT Brno a zvažovali jsme možnost zřízení oddílu kanoistiky. Paní vedoucí byla velmi vstřícná, ale bohužel je v Brně zcela jiný vztah vysokoškolských sportovních klubů a univerzit a technicky nebylo možné takto oddíl založit. Dále jsme uvažovali o možnosti přejít pod stávající oddíl Technika Brno a nebo založit závodní sekci v oddílu Racek DDM. Vedení těchto oddílů bylo velmi vstřícné, ale narazil jsem na organizační problémy, které by se daly vyřešit jen v delším čase, než jsme na to měli.
Na různých turistických akcích jsme potkávali vodáky z Rájce, pamatuji si, že kdysi dávno, když jsme s Alicí jezdili po Svitavě, měli dokonce u loděnice branky a jezdili slalom. Od vedoucího klubu má Matěj i první singl, na kterém začal jezdit. Pak jsme se vídali na bazénu v Blansku na eskymácích. Vedoucí se hned zajímal o naše děti a když jsem zjistil, že je oddíl registrován v ČSK DV, požádali jsme o přestup. Oddíl nás přijal velmi hezky, přesně to, co bylo na Tesle nemožné, jsme zde zrealizovali za den. Otevřel se prostor k výcviku dětí, ke společným akcím a další spolupráci. Na jedné straně tím ztrácíme to hlavní, kvůli čemu jsem chtěl oddíl zakládat - aby byly v Brně dva nezávislé oddíly. Na druhé straně, my nejsme z Brna, máme to do Rájce jen o pár kilometrů dál než do Brna a časově je to rychlejší. Věříme, že se k nám třeba někdo přidá právě z oblasti Blanska a nebo i Boskovic, kde sídlí naše firma a kde jsem se narodil.
Stránky slalomu ve VSK Rájec jsou zde.
