Vydra a Otava

Zapsal Matěj:
V pátek jsme jeli z Racka do Sušice autobusem. V sobotu jsme jeli Otavu z Čeňkovy Pily před závodem ČPV (český pohár vodáků) do Radešova. Cestou jsme potkali jez Radešov. Na Otavě bylo málo vody. Stejný den jsme jeli Vydru z Modravy-na Rechle.Řeka je
obtížná a bylo málo vody (rozbili jsme loď). Potom jsme jeli Otavu z Radešova do Sušice, tam jsme
potkali jez Dluhá ves a jez Páteček (tam jsme cvičili). Další den jsme jeli Otavu ze Sušice do
Horažďovic (jeli jsme sami a nepotkali jsme žádné vodáky kromě sjezdařů a jednoho raftu). V sušici u nádraží jsme cvičili v brankách . Cestou byli tři jezy: Chmeleský (tady jsme cvičili nájezd do proudu a cvakli jsme se), Podbabský, Prácheńský (tady jsme cvičili) a dva jízky:
solo Sušice, pod ocelovou lávkou. Také jsme po cestě viděli hrad Rabí.

V Horažďovicích Jsme jeli špinavím náhonem,
ale přijeli jsme k mlýnu (který byl krásný) a uviděli jsme krásné staré mlýnské kolo a dva fascinující kamenné mosty (jeden starší a jeden novější).
Pak jsme jeli domů (po cestě jsme píchli kolona vleku).

Zapsal Lubor:
Vypadalo to skoro na pěší turistiku, takže jsme vzali dvě slalomky - starou šutrovku a novou vajdovku.
Na Čenkárně jsme zajezdili v horních dvou brankách. Pak už to vypadalo, že trať se stavěla za dvojnásobné vody, protože některé branky byly obložené šutry tak, že se do nich na dlouhém deblu nedalo najet. Jez v Radešově Matěj nechtěl jet, tak jsme to pořešili unikátním bočním nájezdem.
Pak jsme vyjeli autobusem do Modravy, kde jsme přes zbytky sněhu odnesli starou slalomku do Vydry a jeli dolů. Vzhledem k děravosti tohoto plavidla a 10 cm vody uvnitř se obtížnost kličkování mezi šutry několikanásobně zvýšila.
Po Vydře jsme přesedli do nové slalomky a jeli spodek z Radešova do Sušice. Sušice je večer moc hezká, jen jsme se tam moc nedostali, protože jsme se zdrželi v pizzerii - museli jsme čekat prvně na polívku, protože prý bylo moc lidí (asi polovina stolů obsazených) a divili se, že polívku chceme před pizzou. Pak jsme čekali na pivo, protože nám je donesli až Jirka dopil a oni mohli použít jeho krígl. Prý moc lidí a málo kríglů.

Neděle byla opravdu nedělní: Zcela a úplně sami za krásného slunečného dne jsme sjeli ze Sušice do Horažďovic. V Sušici u nádraží jsme pojezdili v brankách, sešupli jez a pak se hned asi při třetím nájezdu do proudu záhadně cvakli. Další plavba, které přihlížely pouze krávy ze břehu, byla spíše turistická s krátkým tréninkem pod šlajsnou u jezu Rabí. V Horažďovicích jsme využili vymožeností strýčka Googla na iPhonu a odnavigovali se starým náhonem přímo k hlavní silnici. Přitom jsme vjeli pod most, za kteým byl mlýn s krásným dřevěným starým kolem.