Voda Otava VOSLE
Palubní deník:
Letošní voda měla být současně naší rodinnou dovolenou a měli jsme jet ve středu ráno. Jenže Alice onemocněla nějakou záhadnou infekční chorobou a nemohla s námi jet. Čekáme tedy ještě do čtvrtka odpoledne a pak vyrážíme sami E&M&L do Sušice.
Čtrvrtek: Příjezd do Sušice, ježdění na trati a ve šlajsně, anglický pokec u Galušků s trenérem kanadské juniorské reprezentace.
Pátek: Ráno navštěvuji továrnu Galasport a pak jedeme na vodu. Blbneme na slalomové trati a ve šlajsně, užíváme si hezkého počasí a koupání.
Sobota: Závody Sušice. Stále krásné počasí, dobře postavená trať a všechny tři naše lodě - Ema na C1, Matěj na C1 a oba na C2 - vyhrávají ve své kategorii. Ještě že jsem se nepřihlásil, to bych jim to určitě pokazil. Matěj si půjčuje testovací loď a pořád o ní mluví.
Večer se sjíždí VOSLE. Série humorných historek začala tím, že se skoro každý přerazil o šňůru u Kišovic stanu, někteří až tak, že tam předvedli přistání na břiše (Matěj), Vašek se přerazil tak, že shodil tyčku u předsíňky. Takže bylo velke hudrování jak ze strany Tomka, že mají koukat na cestu a ze strany škodičů, že Kišáci ten stan blbě postavili. To že tam byl postavený podstatně dřív než většina škodičů přijela, jaksi nikdo nebral v potaz. Ale,první pokus o rozvrácení Kisacké pohody se nezdařil.
Další trapas nastává, když mi někdy kolem desáté večer volá Dan, že už jede. Když se tedy ze tmy vynoří světla a auto s loděmi na střeše, utíkám k němu a naviguju "Zdar recidivisto, pojď, tady zaparkuj, už tady na vás čekáme". Když jsem je takto uvítal a poslal zapakovat, ukázalo se, že to bylo úplně cizí auto s cizíma lidma.
Pondělí: Plavba Sušice - Horažďovice. Jedeme s auty do Horažďovic, dáváme pivo v hospodě u nádraží
Alice K. při nastupování do lodi vyklopila Tomáše do vody, načež se loď samozřejmě naplnila vodou. Když byl pak velice ochotně Čurdik pomáhat, pořád čekal, kdy už se spustí akce "nas....ý Maďar" a ono nic. Tak velmi znejistěl, jestli je všechno v pořádku.
Mirka Asmusová už po 2 minutách v lodi vytahovala svačinu a krmila jednak sebe, pak i porcelán a kormidelníka. Dokonce krmila i okolní posádky. Takže až přístě budete strádat, Mirka má svačiny velké.
Nejúctyhodnější posádka je určitě trio Inka, babička Lída a na zadáku se střídající Dušan s Lukášem. Druhý jede vždycky s Lukáškem a Máťou na plastovém kajaku. Matěj jede taky na kajaku a Ema s Toničkou na deblu. Spíme v kempu v Rosenauerově mlýně. Kemp je napůl zoologická zahrada, kromě prasátek tam pobíhají slepice, krocan, kočky, psi, pravděodobně tam po Otavě připlula Noemova archa, jak někdo podotknul. Prohlídka mlýna je zajmavá, ale hodně dlouhá. Po ní se stěhujeme do hotelu Bálá Růže na večeři. Večer ještě jdeme na procházku po Horažďovicích, to jest já a většina dětí.
Úterý: Plavba Horažďovice - Katovice. Cestou je jeden jez za druhým. Jedu vždycky dopředu, abych rozdělil posádky, kdo to má jet, kdo skákat šlajsnu a kdo přenášet. Čurda se ovšem snaží jet ještě rychleji a při příjezdu ke každému, třeba i hladce sjíznému jezu, už ho vidíme zamotaného ve spleti šňůr a provazů, pomocí kterých se snaží loď spustit po jezu dolů, abych ho náhodou nenutil to sjet. Některým juniorům přenáší loď přez jezy babička, to jsem za svou vodáckou kariéru ještě neviděl a závidím všem babičkám, které jsou fit.
Dušan během rán organizuje cvičení a během večerů v Katovicích zápasy ve volejbalu, což je naprosto úžasné a chvályhodné.
Středa: Tonička, Matěj a já jedeme do Strakonic trénovat. Zbytek party jede do Strakonic po vodě a přijíždějí tam ne moc dlouho po nás. Pak následuje ještě tréninik, návštěva Strakonic, odjezd zpět do kempu v Katovicích.
Volejbal a přehazovaná se dvěmi míči ve středu v Katovicích s dětmi byl taky bezva zážitek.
Obvyklí odjížděči Pospíšilovi a Pospíšilovi opět spěchají pryč a zbývající posádky nechtějí jet dále směrem na Štěkeň, ale chtějí se vrátit a jet znovu horní úsek. To je velmi dobrý nápad, ale pro nás, kteří směřujeme na víkend do Budějic, je to velká zajížďka na opačnou stranu, takže společná voda nám končí. Aspoň se tedy na večer ještě vrátíme do kempu v Katovicích.
Na závěr společného pobytu zde uvádím několik poděkování od Alice K.:
- Specielní dík patří Pavlikovi Asmusovi, že to s Bárou na háčku bezvadně zvládli.
- Taktéž Bařovi, který si Báru občas půjčoval místo Oskara a tvořili tak prima posádku BárBař.
- A nakonec, že si vzal Bařa na háčka i moji velikost a ten užasnej horní úsek ze Sušice se mnou absolvoval.
- Kdyz jsem počítala počet lidí, aut a lodí, tak jsem došla k číslu 10 aut, 20 lodí a 38 lidí. A vůbec, ale vůbec žádný konflikt. A doufám, že u táborových ohňů jsem se letos nesmála tak nahlas, abych budila Lubora.
Pátek trénujeme celý den. Na kanál přijíždějí členové místního oddílu i se svým novým trenérem. Svěřuju jim děti a tak jedou všichni dolů na kanál a užívají si divoké vody. Dokonce je Ema schopná převézt debl největším válcem sobě na ruku. Mě by tam nikdo nedostal. Kanál je pěkně těžký, proskákat to dolů se ještě dá, ale průjezdy válců, pod kterými jsou zase další válce, jsou dost obtížné. Ema je určitě nejmladší dítě, která tam jezdí. Jednou to ale dopadá špatně a bohužel ani nezvednou a plavou.
Večer pro nás Tonička zorganizovala pochodové cvičení do asi 3 km vzdáleného KFC, ke jsem byl poprvé v životě a doufám, že to nebudu muset nikdy zopakovat..
Sobota a neděle jsou Písecké slalomy ve Vrbném. První den dala Ema dvě padesátky a při další jízdě se dokonce vykoupala a nezvedla. Matěj udělal menší pozdvižení a vynadal Emě za padesátku na deblu, kterou ale neměli. V neděli už předvedli naprosto krásnou jízdu, Ema byla sice na C1 poslední ze čtyř, protože tam startovaly i dámy jako Máňa Sehnalová a Terka s Toničkou jsou taky starší a mnohem zkušenější, Ema ale aspoň předjela všechny předžačky na kajaku, tu nejlepší o 21 vteřin.
Na této vodě jsme tedy strávili 11 dní a bylo to krásné. Je celkem škoda, že společná voda VOSLE trvala jen dva a půl dne, nějak se to vždy uspěchá a původní plán, kdy měla tato voda být pokračováním vodáckého kroužku s tím, že se tam děti trochu něco naučí, se z různých důvodů rozplynul. Také nám chyběla maminka a teta Jája, které nemohly jet. Ale jinak vše bylo naprosto báječné.
Účastníci:
Mirka, Ivan, Pavel , Kája,
Libuška, Ivka Ondra,
Markéta, Dan, Peťa, Zuzanka,
Zuzka, Zuzanka,
Dušan,
Alice, Tomáš, Bára,
Martin, Oskar,
Tonička,
Přemek, Hanka, Vašek, Honza,
Jirka, Vincenc,
Lída, Inka, Lukáš, Lukášek, Máťa,
Táňa, Čurda, Anička, Kuba,
Lubor, Ema, Matěj,